pátek 12. srpna 2022

Přečteno za červenec 2022

Přeji pěkný den

Čas nám rychle utíká. Za chvíli bude konec prázdnin, všech dovolených a já tu pro vás mám opět pravidelný článek s knihami, které jsem přečetla za minulý měsíc.

Knihu Pohlednice z Paříže napsala britská autorka Alex Brownová a řadí se mezi romány pro ženy.

Joanie zdědí byt s obchodem, po Beatrice, v luxusní části Paříže. Jenže vůbec netuší, kdo Beatrice je a co ji s ní spojuje. Do Paříže se vydat nemůže, tak Joanie zastoupí její sousedka Annie. Zjistí, proč  Beatrice přenechala Joanie svou nemovitost? Co ji k tomu vedlo a jaké mezi nimi bylo spojení?

Tu mi to nedá, ale musím zmínit, že kniha má opravdu moc krásnou obálku. Uvnitř knihy najdeme příběhy ze dvou časových linií. Minulost a přítomnost. Jen, bohužel, té minulosti tam bylo strašně málo. Díky tomu mě kniha trochu zklamala. Začátek příběhu měl hodně popisů a málo dialogů. Bála jsem se, že se nezačtu. Už byla skoro polovina knihy za mnou a ještě stále jsem neměla tušení, kdo Beatrice byla a měla jsem pocit, že jsem se o ní ještě nedozvěděla skoro žádné informace. Prostě byl začátek dlouhý a hodně pomalý. Uvítala bych více náhledů do minulosti a méně dění v přítomnosti. Vyskytly se tu chvilky, které mě docela nudily a až tak nezajímaly. Škoda, že se příběh pořádně rozjel až v polovině knihy.

Zase na druhou stranu, když zapomenu na ten zdlouhavý začátek, byl to krásný příběh. To, co Annie s pomocí ostatních odhalila bylo moc krásné, ale smutné zároveň. 

Hodnocení 3/5
Pohlednice z Paříže

Knihu Kníhviazač napsala anglická autorka Bridget Collins a řadí se mezi fantasy.

Emmett Farmer je učněm ve vazačské dílně. Vyrábí knihy a něco tajného a výjimečného do nich vkládá: Vzpomínky. Knihy jsou uložené na bezpečném místě, ale přeci jen jednoho dne Emmett najde jeden svazek, který nese jeho jméno.
Jaké tajemství a vzpomínku v sobě ukrývá?

Kniha je rozdělena do tří částí. 
V první části jsem se musela do čtení nutit. Děj se táhl, nikdo nic pořádně nevysvětlil a trochu mi bylo Emmetta líto. Byl stejně ztracený, jako já, ale byl na tom hůř, protože já aspoň mohla nějaké řádky přeskočit, abych se rychleji dozvěděla více. Zajímavé to začalo být až ke konci první části, jakmile se Emmett dostal do Castlefordu.

Druhá část bylo období ještě před první částí, než se Emmett stal učněm. Takový náhled do minulosti, abysme věděli, co se stalo. Touhle částí jsem byla nejvíce zklamaná. Hlavně z toho důvodu, kam se děj začal ubírat. Ale zase... Dostala jsem odpovědi na některé otázky.

Třetí část je pokračování první části a je psaná z pohledu Luciana. Ta mě bavila nejvíce, protože byla trochu akčnější. Až teprve tu jsem si k postavám vytvořila nějaký vztah. Bavilo mě sledovat, jak společně něco hledají a taky to, jak si Emmett Luciana dobíral. No, i tak tu byly chvíle, které být vůbec nemusely. Zdlouhavé popisy jsem přeskakovala a o nic nepřišla. Kniha tak mohla být mnohem kratší.

Když se nad celým příběhem zamyslím, byl to zajímavý nápad. Jen já od něj očekávala něco úplně jiného. Líbilo by se mi dozvědět se více o vazačích knih, jejich řemeslu a očekávala jsem nějaké pořádné tajemství nebo jinou svázanou vzpomínku na minulost.
Je to příběh o zakázané lásce s LGBT tématikou a to mě zklamalo.

Hodnocení 2/5
Kníhviazač

Knihu Kráľovná krvi napsala slovenská autorka Michaela Ella Hajduková a řadí se mezi historické romány.

Kdo byla Erzsébet Báthoryová? Žena, která opravdu kdysi dávno žila. Byla silná, sebevědomá a chytrá? Nebo byla krutá a sadistická? V různých legendách se o ní mluví, jako o sadistické bestii, krvelačném démonovi, který se rád koupal v krvi mladých slečen. Čachtická paní s mnoha pozemky. Kde je pravda se už nedá vypátrat a tak zůstává ukrytá v tamních žalářích.

Autorka k napsání této knihy využila množství dostupných historických faktů, doplnila ji svou fantazií a vytvořila tenhle příběh. Jak autorka vidí postavu Erzsébet? Dokázala poskládat obraz ženy, kterou kdysi Erzsébet Báthoryová mohla být?

Jednoznačně ano. Klobouk dolů před touhle knihou. Jde vidět, že autorku historie baví. Nastudovala si spoustu informací, aby tenhle příběh mohl vyjít. 
V knize můžeme nahlédnout už do dětství mladé Erzsébet. Postupně sledujeme celý její život. Z knihy sálá historie a vše, jak to kdysi opravdu bylo. Od vody, kterou jsme museli ohřívat až po velmi nízkou úroveň zdravotnictví a spoustu dalších věcí. Nejednou jsem si říkala, jak jsem ráda, že žiju v dnešní době.

Byl to nádherně a kvalitně zpracovaný příběh. Líbilo se mi, jak nás autorka svým vypravěčským uměním zavedla do minulosti pomocí Darvulie. Jestli máte rádi historické romány nebo vás zajímá příběh o Čachtické paní a nebo se prostě jen chcete dozvědět něco nového, kniha se vám bude určitě líbit.

Hodnocení 5/5
Kráľovná krvi

Knihu Štěstí hřeje jako slunce napsala německá autorka Pauline Maiová a řadí se mezi společenské romány. V poslední době jim dost přicházím na chuť a baví mě.

Carlotta pracuje v kavárně. Umí to nejlepší macchiato na světě a na krku má dluhy za nedokončené studium. Do kavárny pravidelně chodí starší pán s novinami, jenže z ničeho nic chodit přestane. Carlotta díky tomu, že se jí ozve jeho právník, zjistí, že ten starší pán s novinami, jménem Fabrizio, zemřel a jí odkázal nějakou nemovitost ve Florencii. Jaké překvapení na ni ve Florencii čeká? A kdo byl ten osamocený, smutný muž jménem Fabrizio Poli?

Tahle kniha byla tak nádherně napsaná. Autorčiny popisy mě úplně vtáhly do děje, jako bych stála vedle Carlotty a spolu s ní si užívala teplou a slunečnou Florencii. Kdybych tam někdy byla, určitě bych ty místa poznávala.

Carlotta byla hodná a silná žena, i když chvílemi dost tvrdohlavá. Moc se mi její postava líbila. Obdivovala jsem ji za její rozhodnutí zůstat na novém místě sama a začít tam úplně od začátku.

Byla jsem zvědavá, co ve Florencii najde a když jsem to zjistila, byla jsem nadšená. Bavilo mě sledovat, jak se snaží přijít na to, kdo vlastně ten starší pán, jménem Fabrizio, byl a bylo od ní moc hezké, že chtěla odevzdat jeho odkaz ženě, na které mu celý život záleželo. Ale proč stále navštěvoval kavárnu a vypadal tak smutně a osamoceně? Carlotta odkrývá nádherný příběh dávné lásky, který jí pomůže pochopit spoustu věcí o sobě i její rodině. Carlotta se vždy řídí hlavně svými vnitřními pocity, ale přijde na to, kterou cestou se ve svém životě vydat? Možná ji trochu pobídne Elio. Sympatický muž, který ji ve Florencii zkříží cestu a možná z toho bude i něco více...

Byl to nádherný a milý příběh. Dobře se četl, ale chvílemi mi přišlo, že děj se tu trochu táhne, takže kdyby byl příběh kratší, vůbec by mi to nevadilo.

Hodnocení 4/5
Štěstí hřeje jako slunce

Knihu Celý život napsala slovenská autorka Michala Ries a řadí se mezi romány pro ženy.

Po téhle knize jsem nutně potřebovala něco veselého na odreagování, protože to bylo na mě dost těžké čtení a úplně mě to psychicky odrovnalo. Ještě dlouho po dočtení jsem se z příběhu vzpamatovávala a přemýšlela nad ním.

Nestává se často, že mě kniha zaujme již od prvních řádků, ale této knize se to podařilo.
Kniha je o dvou velmi silných ženách, Evce a Živě. Zdánlivě se sice nepoznají, ale obě to mají v životě těžké. Pro každou si život připravil jiný osud.
Evku jsem obdivovala za to, že i po tom všem, co se jí stalo se nevzdávala a chtěla žít. Její touze jsem úplně rozuměla a vůbec jsem se jí nedivila, protože její muž Gabriel mi přišel dost nesympatický. Ano, chápala jsem jeho chování, ale někdy jsem měla obrovskou chuť s ním zatřepat, aby se probral, vzpamatoval, a začal být oporou.
Živa měla můj obdiv za své rozhodnutí, ale vůbec se mi nelíbilo její scházení s jedním mužem, i když spolu nedělali nic špatného a vlastně si navzájem tak trochu pomohli. Vůbec si nejsem jistá, jestli bych se rozhodla stejně, jako ona.
Nejlepší mi tu přišel Alex. S ním jsem souhlasila úplně ve všem.

Tenhle příběh v sobě ukrývá hodně bolestných chvil, utrpení, ale taky naděje. Během čtení jsem cítila tolik protichůdných pocitů. Postavám jsem rozuměla, chápala je, ale i přesto jsem s nimi ne vždy souhlasila. Byla jsem bezmocná, zoufalá, smutná a uplakaná tak, že jsem pomalu ani na písmena neviděla. Cítila jsem se úplně na dně. Chytala jsem se záchranných stébel, kdy autorka do příběhu vložila aspoň kousek ze svého skvělého humoru. Příběh tím trochu odlehčila a já se i přes slzy dokázala usmát.
Zvědavost, jak to celé dopadne mě poháněla ve čtení. Takové ukončení příběhu jsem sice nečekala, ale dokonale tu sedělo. Jiné by se asi ani nehodilo.

Kniha v sobě ukrývá nádherný, originální příběh, i když dost bolestivý. Ještě jsem nic podobného nečetla a jsem si jistá, že už ani číst nechci. Ne proto, že by byla kniha špatná, ale proto, že tyhle témata v knihách nedávám. Raději se u knihy směju, než pláču. Pokud máte rádi těžké témata v knihách, můžu vám ji jen doporučit. Určitě nebudete litovat.

Hodnocení 5/5
Celý život

Knihu Road trip napsala britská autorka Beth O’Leary a řadí se do romantické beletrie.

Addie a Deb se vydávají na svatbu své společné kamarádky. Po cestě do nich narazí auto a jako naschvál v něm sedí Addin bývalý přítel Dylan. Jelikož je jejich auto nepojízdné, veřejná doprava nedostupná, Addie nezbývá nic jiného, než Dylana a jeho nejlepšího kamaráda Marcuse vzít sebou. Malé auto je najednou plné nejen lidí, zavazadel, ale i vzpomínek a tajemství.
Dostanou se včas na svatbu své společné kamarádky nebo se jejich cesta změní na totální katastrofu? A opravdu vztah mezi Addie a Dylanem skončil před několika lety?

Kniha v sobě ukrývá spoustu nádherných slovních spojení. Je psaná ze dvou pohledů, Addie a Dylana a střídá se minulost s přítomností. Humor v knize se mi líbil. Sice to byly bláznivé chvilky, ale lehce uvěřitelné a nepřišly mi trapné. Z chování postav šlo poznat, že se jedná ještě o mladé lidi.

Postava Addie byla celkem v pohodě. Ničím mě sice nezaujala, ale taky nezklamala a docela jsem ji chápala.
Dylan mi přišel vyloženě ztracený. Nevěděl, co by chtěl v životě dělat a byl lehko ovlivnitelný. Proč takový je, určitě všichni pochopíte, když si příběh přečtete.
Velkou roli tu hrál i Marcus. Nejlepší kamarád Dylana. Jeho postava se mi nelíbila od samého začátku. Neustále se předváděl a byl rád středem pozornosti. Jeho kamarádství s Dylanem mi nepřišlo zdravé, ale přiznávám, že ke konci příběhu si svou reputaci trochu napravil.

Byla jsem zvědavá, co se mezi Addie a Dylanem stalo, jen je velká škoda, že to autorka natahovala až na samý konec příběhu. Díky tomu tu byly chvilky, kdy jsem se, při čtení, trochu nudila.

Konec příběhu? To teda byla jiná jízda. Pořádně strmá a pro mě překvapivá. Měla jsem podezření na něco úplně jiného.

Hodnocení 4/5

Knihu Cena za bozk napsala americká autorka Linda Kage a řadí se mezi romány pro ženy. Je to první díl ze série Zakázaní muži.

Reese úplně mění identitu a stěhuje se na opačný konec krajiny. Musí se ukrýt před svým bývalým přítelem. Když poprvé potkává Masona, na lásku nemá ani pomyšlení, ale i tak se uvnitř ní něco děje a přitahuje ji. Jenže je tu jeden obrovský háček. Jeho práce.
Život, ve kterém Mason, jako dítě, žil ho donutil si vydělávat tou nejhorší možnou cestou.
Hned na začátku příběhu se dozvídáme, co se mu, dříve, stalo a postupně nám autorka servíruje i minulost Reese. Dokážou se oba osvobodit od své minulosti?

Kniha v sobě ukrývá moc krásný příběh. Bylo to napsané s humorem. Nad příběhem jsem se usmívala, ale cítila jsem se i dost smutná. Hlavně teda kvůli Masonovi, protože ho všichni zavrhli jen kvůli jeho práci. SPOJLER Hodně mě na Masonovi bavilo, jak Reese neustále bral jídlo. KONEC SPOJLERU.
Reese mi byla sympatická. Měla za sebou velmi špatnou zkušenost se svým bývalým. Přišla mi taková, že co na srdci, to na jazyku.
Oba mají něco společného. Mason uvízl ve spárech své minulosti a Reese před svou minulostí zase utíká.

Už jsem si říkala, že příběhu něco chybí a potom to přišlo. Bylo to šílené, zvrácené a cítila jsem se úplně bezmocně. Nesouhlasila jsem s Reesovým rozhodnutím, i když chápu, že chtěl Reese ochránit, ale přeci muselo existovat nějaké jiné řešení nebo ne?
Jediné, co bych knize vytkla jsou dlouhé postelové hrátky. Na jednom místě toho bylo na mě až moc a já je jen rychle přeletěla. Závěr příběhu byl napínavý a i když je kniha ze série, dá se číst samotná. Bylo to originální a musím uznat, že s takovou profesí jsem se v knize ještě nesetkala.

Hodnocení 4,5/5
Cena za bozk

Jak se tak dívám, mám tu pěkný mix žánrů, ale stále převládají romány pro ženy. 

Zaujala vás nějaká kniha?
SHARE:

3 komentáře

  1. No toho jsi hodně přečetla. :) Jsem zvědavá na pohlednici z Paříže, protože první díl jsem četla a totálně mě bavil. :)

    OdpovědětVymazat
  2. Přečetla jsi toho hodně. Já čtu trochu jiné žánry než ty, romantiku a příběhy pro ženy zrovna moc ne. Asi nejvíc mne zaujala knížka Štěstí hřeje jako slunce - to si myslím, že by mohlo být takové romantické čtení na dovolenou ;-)

    OdpovědětVymazat
  3. Tentokrát mě tu zaujalo hned několik knížek, takže moc děkuji za inspiraci. Já aktuálně čtu Hitlerův otec.

    OdpovědětVymazat

Doufám, že se vám článek líbil a děkuji za každý komentář.

BLOGGER TEMPLATE CREATED BY pipdig