Přeji pěkný den.
Akorát sedím na zahradě a chystám se pro vás sepsat pravidelný článek o mých přečtených knihách.
Před malou chvílí jsem dočetla knihu od české autorky, která ve mně vyvolala snad milion pocitů a já se stále snažím je nějak vstřebat. Byl to na mě moc silný příběh. Kniha sice ještě nevyšla, ale doufám, že vám o ní jednou budu moct napsat.
A teď už se můžeme vrhnout na mé přečtené knihy v dubnu.
Knihu Dcéra snehu napsala americká autorka Eowyn Iveyová a řadí se mezi romány.
Mabel a Jack se přestěhují na Aljašku, kde se chtějí smířit se smrtí svého miminka a s osudem, že už žádné další mít nebudou. Jednoho dne napadne první sníh a samou radostí si postaví sněhuláka. Na druhý den, ráno, je sněhulák pryč a vedou od něj malé stopy. Najednou se jim před očima začíná zjevovat malé děvčátko. Nikdo o něm nikdy neslyšel a ani ho neviděl. Jen oni dva. Může být touha po dítěti tak silná, že by si vytvořili dokonalou iluzi dítěte? Nebo se jedná o skutečné děvčátko, které k nim zabloudilo?
Život na Aljašce není jednoduchý. Přes teplé měsíce musí zasadit hodně zeleniny a doufat, že bude dobrý rok a hodně se jim urodí, aby měli na zimu dost zásob. V zimě zase vyráží na lovy a dennodenně tak bojují o přežití, protože zásoby ubývají. Život jim háže klacky pod nohy, ale naštěstí mají skvělé sousedy.
V knize je ponuré prostředí, budete z něj cítit zimu a chlad. Obdivovala jsem Jacka i Mabel, že se odvážili žít na tak odlehlém místě v aljašské přírodě.
Jediné, co bych příběhu vytkla je to, že mi Mabel nebyla moc sympatická. Chvílemi mi příběh přišel dost zdlouhavý s hodně popisy a jednoduchými dialogy. Kniha je rozdělena na tři části a ta poslední se mi líbila nejvíce.
Byl to krásný, trochu smutný příběh a já do posledních řádků doufala v jiný konec.
Hodnocení 4/5