Přeji pěkný den.
Doufám, že si užíváte někde u vody, protože tyhle tepla jsou nesnesitelná. Já teď sedím venku s notebookem na klíně a napadlo mě, že jsem vám ještě nenapsala o knihách, které jsem přečetla v minulém měsíci.
Jestli vás knihy baví, můžete sledovat můj
knižní Instagram, kde toho o knihách přidávám mnohem více a právě tam probíhá i soutěž do 29.7.2023.
Knihu Hypotéza lásky napsala italská autorka Ali Hazelwood a řadí se mezi romány pro ženy.
Aby Oliv své nejlepší kamarádce dokázala, že její milostný život jde dál a je na rande, musí nějaké sehrát. Jenže ji, v rychlosti, napadá jen jediné. Políbit prvního muže, na kterého narazí, Adama. Tím spouští obrovský kolotoč lží...
Oliv je doktorandka a její postava byla úplně úžasná. Moc se mi líbila. Stejně, jako ta Adamova.
Adam je profesor. Sice byl náladový, arogantní a ke svým doktorandům až moc přísný, ale já jeho učitelským způsobům fandila. Za jeho chování ho nikdo neměl rád, ale Oliv věděla, že dokáže být i milý, protože k ní se nikdy tak příšerně nechoval.
Za to postava Toma mě, v příběhu, hodně překvapila a vůbec jsem nečekala to, co se z něj nakonec vyklubalo.
Musím uznat, že to byl skvělý nápad na příběh. Líbilo se mi vědecké prostředí, ve kterém se děj odehrával. Dokázalo mě to i pobavit. Bylo to milé a moc krásné, ale...
V první polovině příběhu mi myšlenky dost často utíkaly jinam a chvílemi jsem se nudila. Druhá polovina knihy už byla mnohem zajímavější a více mě bavila.
Nevím, jestli jsem už moc rozmazlená, ale hodně mi tu chybělo vyprávění z druhého pohledu. Moc jsem toužila nahlédnout do Adamovy hlavy a chtěla jsem vědět, jaké pocity se v něm odehrávají. Vše bylo vyprávěné z pohledu Oliv.
Příběh je předvídatelný a bylo mi jasné, jak skončí, ale to tak u tohoto žánru většinou bývá.
V závěru mě bonusová kapitola dost zklamala. Sice jsem se dočkala Adamova pohledu, ale většina se týkala akorát postelové scény, která mě, z jeho pohledu, zajímala nejméně.
Hodnocení 3,5/5