pátek 11. listopadu 2022

Přečteno za říjen 2022

Přeji pěkný den.

Vítejte opět u mého pravidelného článku, ve kterém vám ukážu, jaké knihy jsem, za minulý měsíc, přečetla.
Říjen se nesl převážně v duchu historických románů, což u mě nebývá zvykem. Vystoupila jsem tak ze své komfortní zóny a na chvíli změnila žánr. Níže se dočtete, jak se mi tahle změna líbila.

Knihu Ples u vojvodkyne napsala slovenská autorka Martina Monošová a řadí se mezi historické romány. Je to první díl ze série Sophie a já velmi pěkně děkuji autorce, že jsem si ji mohla celou přečíst.

Na francouzském zámku Anete se objeví neznámá šlechtična, která ztratila paměť a vlastně ani nemluví. Je ve špatném stavu, ale na zámku se o ni postarají. Na její počest uspořádají ples a doufají, že ji někdo pozná. Kdo ve skutečnosti tahle neznámá žena je a proč se ocitla v tak velkém nebezpečí?

Historické romány nečtu moc často, ale někdy jim velmi ráda dám šanci. První díl je takový seznamovací. Seznámíme se tu s postavami a okolím. Bylo tu hodně popisů a na můj vkus málo dialogů. Dlouhé popisy způsobovaly ztrátu mé pozornosti a moc mě nebavily. Taky tu bylo hodně postav. Přiznám se, že jsem si je nedokázala všechny zapamatovat ani po dočtení tohoto dílu a tak jsem doufala, že si pamatuji aspoň ty nejdůležitější. Kniha je rozdělena do částí. Vždy víte, v jakém časovém období se nacházíte. Střídá se přítomnost s minulostí. Než jsem se stačila v knize zorientovat, jedna část skončila a nastala další, ve které byl děj ještě předtím, než se krásná Sophie ocitla na zámku. Pomalu jsem se začínala bát, že se do této série nezačtu, ale další část byla mnohem zajímavější a více mě bavila. Některé části mě bavily více, jiné méně a přesto jsem byla zvědavá, co se bude dít dál.
Série má velmi pomalý rozjezd, ale oplatilo se vydržet, protože potom mě děj chytil. Vyskytly se tam lži, podvody, ale i odhalení. 
Sophie s Marcelem jsem si oblíbila. Držela jsem jim palce, aby se jim podařilo se zachránit. Jeho opuštění mě mrzelo, ale nedalo se nic jiného dělat...

Hodnocení 3/5
Sophie - Martina Monošová

Knihu Rytierova druhá šanca napsala slovenská autorka Martina Monošová a řadí se mezi historické romány. Je to druhý díl ze série Sophie.

Ples u vévodkyně Diany nedopadl podle jejích představ. Krásnou neznámou nikdo nepoznal a je jen jeden člověk, který může objasnit její totožnost a to samotný král František I. Jenže Sophie je s Marcelem opět na útěku, ale co teď? Přece nemůžou neustále jen utíkat, i když jim je vévoda de Guise v patách. Kam se nakonec vydají? A budou tam v bezpečí?

Příběh plynule pokračuje tam, kde skončil předchozí díl. Přibývaly tu další postavy, i když už v prvním díle jich bylo víc než dost. Trochu těžko se mi četly kapitoly o Margueritě a Louise, protože tam bylo dost popisů, při kterých jsem ztrácela pozornost a myšlenky mi utíkaly jinam. Ale...

Musím říct, že tenhle díl mě docela šokoval. Nečekala jsem, že se Tesadèrier tak zachová. Chápala jsem Marcela, rozuměla jsem trápení Sophie, ale proč si ti dva spolu o všem nepromluvili? Takhle se akorát zbytečně trápili. Doufala jsem, že Marcel zase nebude chtít zachránit Sophie tak, jak posledně, opuštěním. Já viděla jiné řešení, zabít vévodu de Guise. Jsem ráda, že už je dávno za námi období, kdy ani trochu nezáleželo na citech, ale na postavení.

Ke konci knihy to bylo dost napínavé a byla jsem zvědavá, jak se bude příběh dál vyvíjet. Musím uznat, že to autorka skvěle vymyslela. Opět nechyběly lži, podvody a intriky. Sama jsem nevěděla, komu se tu dá věřit. Když už jsem si říkala: "Jo, ta postava mi je sympatická, ta by jim mohla pomoct." Přišel obrovský zvrat a mně se tenhle díl moc líbil.

Hodnocení 4,5/5
Sophie - Martina Monošová

Knihu Ruže pre princeznú napsala slovenská autorka Martina Monošová a řadí se mezi historické romány. Je to 3. díl ze série Sophie.

V tomhle díle jde příběh Sophie do pozadí, ale zase na oplátku se dozvíme příběh o Marguerite a její nenaplněné lásce.
Gastona jsem si natolik oblíbila, že mi i slza ukápla, když... A to vám nemůžu prozradit...
Dozvídáme se i více informací ohledně společenství psa a musím uznat, že to paní autorka dokonale vymyslela. Hodně věcí mi to vysvětlilo a dostala jsem odpovědi na své otázky.
Opět tu nechyběly šokující informace, zvraty, zrady a lži. Prostě čtete a najednou se objeví věta, která úplně všechno změní a já na to koukala s otevřenou pusou.

Hodně se mi líbí, že přechody mezi knihami jsou plynulé a příběh nezpomaluje opakující se děj. Pomalu jsem si začala zvykat i na autorčin styl psaní, i když mi stále některé opisy přišly dost dlouhé, ale pokud máte rádi historické romány, vadit vám určitě nebudou. Ve většině případů totiž nejsou úplně k ničemu a skoro vždy se v nich něco děje, takže se nedají ani přeskočit. Jen já mám ráda, když se v knize nachází více dialogů.
Jediné, s čím stále bojuju jsou postavy. Vůbec si je nedokážu všechny zapamatovat. Většina z nich měla pro mě dost složité jména, ale to je u historických románů asi úplně normální. Navíc, autorka skoro vždy doplnila, o jakou postavu jde. Za mě je tohle dokonale vymyšlená série a byla jsem zvědavá, co mě čeká v dalším díle.

Hodnocení 4,5/5
Sophie - Martina Monošová

Knihu Markízino tajomstvo napsala slovenská autorka Martina Monošová a řadí se mezi historické romány. Je to 4. díl ze série Sophie.

V tomhle díle se vracíme zpět do minulosti a dozvídáme se, co se stalo se Sophinými rodiči. Název knihy tu dokonale sedí, protože markíza měla opravdu obrovské tajemství.

Za polovinou knihy se vracíme zpět k příběhu Sophie a k její nevydařené svatbě s vévodou de Guise. Sophie je opět na útěku a nevzdává se.

Přiznám se, že Sophiin příběh mě bavil mnohem víc, než minulost, ale chápu, že bylo nutné se dozvědět o tom, co se dříve stalo.

Bezmocně jsem sledovala, jakou cestou se falešný mnich vydával. Vůbec netušil, do jakého nebezpečí by se mohl dostat, kdyby ho poznali.

Ukončení 4. části mi vehnalo slzy do očí. Vévoda de Guise byl odporný muž a já jen doufala, že bude umírat pomalou a krutou smrtí v těch největších bolestech. Nic jiného by si nezasloužil. Byl krutý, necitlivý a chamtivý po penězích. Ale jak se říká, kdo chce víc, nemá nic. Otázkou je, zda tohle bude platit i v této sérii?

Celá tahle série je dost náročná. Není to lehké, odpočinkové čtení. Musíte tu dávat pozor, aby vám nějaká informace neunikla a mně se moc líbilo, jak to celé, paní autorka, vymyslela.

Hodnocení 5/5
Sophie - Martina Monošová

Knihu Kráľovná jeho srdca napsala slovenská autorka Martina Monošová a řadí se mezi historické romány. Je to 5. a zároveň poslední díl ze série Sophie.

Do tohoto dílu se mi těžko dostávalo, protože začátek je o Dianě a Margueritě a opět je plný popisů s minimem dialogů. Možná to způsobilo i to, že jsem byla nedočkavá, zvědavá a rychle jsem chtěla vědět, jak dopadl děj z předchozího dílu.

Po první části už mě příběh opět chytl a já se začetla. Bylo to napínavé. Rychle jsem četla, abych se co nejdřív dozvěděla, co se tam ještě stane. Byla jsem ráda, že se vévodovy původní plány nakonec obrátily proti němu a moje přání se splnilo. Vévoda de Guise by dokázal vyhrát cenu roka za nejodpornější postavu v knize.

K srdci mi nejvíce přirostly postavy Sophie, Marguerite a Gaston.
Sophie, ale i Marcel tu zažili tolik utrpení. Až jsem si kladla otázku, zda to vůbec někdy skončí? Skoro každý chtěl Sophie nějak ublížit a ti, co jí pomáhali, na to nehezky doplatili.
Hodně se mi líbilo Gastonové oslovení "ma princesse". To bylo moc krásné.

Ukončení série mi přišlo trochu neúplné. Ráda bych se dozvěděla více informací o tom, jak dopadli i ostatní. Zda jim všechno prošlo a taky, jak na jednu věc reagovala Sophie.

Knihy měly své chybičky, které mi vadily, ale tohle byla tak dokonale vymyšlená série, že jsem se nestačila divit. Nic nebylo tak, jak se na první pohled zdálo. Příběh byl plný lží, intrik, zvratů a přesto do sebe všechno hezky zapadalo. Nedalo se nikomu věřit a jsem ráda, že tu máme autorky, které ty zahraniční dokážou strčit do kapsy.

Hodnocení tohoto dílu i celé série 4/5
Sophie - Martina Monošová

Knihu Tajemství sídla Bellefontaine napsala francouzská autorka Marie Laval a řadí se mezi romány pro ženy.

Amy si z touhy po novém životě kupuje dům na francouzském venkově. Chce ho přestavět na penzion, ale není to tak lehké, jak si myslela, protože se tam začínají dít podivné věci a je jasné, že někdo ji tam evidentně nechce. Sídlo Bellefontaine je opředené velkým tajemstvím. Jakým? A kdo Amy neustále háže klacky pod nohy?

Postavu Amy jsem si velmi oblíbila. Byla na všechno sama a klobouk dolů, že se odhodlala k tak těžké věci, jako je otevření penzionu.
Fabien, vévoda z Coste, nafoukaný, arogantní, ale neskutečně přitažlivý a ochranitelský muž.
Oba to k sobě táhlo, ale Amy se citům k němu bránila. Nedůvěřovala mu. Trochu mě její odmítání štvalo, ale chápu, že musela být opatrná. Obzvlášť, když přišla na něco tak šokujícího, ale já jsem si o Fabienovi nemyslela nic špatného. Mně přišel sympatický a taky jsem si ho moc oblíbila.

Příběh byl zajímavý, napínavý, čtivý a situovaný do krásného prostředí francouzského venkova. Byla to kniha, která mě přinutila se nad příběhem zamyslet. Amy se několikrát ocitla ve velkém nebezpečí a byla jsem zvědavá, kdo za těmi naschvály stojí. Měla jsem tip na dvě osoby, které se mi potvrdily, ale bylo v tom mnohem víc. Autorka to skvěle vymyslela. Bavilo mě jejich pátrání po minulosti a vlastně jsem si celý tento příběh užila.

Hodnocení 5/5
Tajemství sídla Bellefontaine

Knihu Má Lady Jane napsalo trio amerických autorek a řadí se mezi fantasy
Je to kolektiv autorek, které napravují historii tím, že přepisují jeden smutný příběh po druhém a myslím, že v tomhle případě se jim to povedlo.

Mladý král Eduard je na smrt nemocný. Nemůže vládnout, ale království svého krále nebo královnu potřebuje. Rozhodne se, že provdá svou sestřenici Jane. Má si vzít G. Jenže on je přes den koněm a v noci člověkem. Jane se tak stává královnou, ale jen na krátkou dobu, protože lidi kolem Eduarda nebyli zrovna moc čestní. Jane se tak namočila do pořádné šlamastiky a ne vše je takové, jak se na první pohled zdá. Podaří se jim království zachránit?

Vůbec jsem nevěděla, co od této knihy očekávat. Zpočátku mi to přišlo zvláštní, ale příběh si mě získal a dokázal udržet mou pozornost. Dokonce mě i pobavil a dost jsem se nad knihou smála.
Eduard mi byl sympatický. Poznal zradu svých nejbližších a až když mu šlo o život, dokázal v sobě probudit skrytého Ediana. Což znamená, že se uměl měnit do zvířecí podoby. 
Jane a G byli taky úžasní. Sice se museli vzít z donucení, protože to dříve tak chodilo, ale postupně si k sobě našli cestu. Hodně mě bavili, smála jsem se nad nimi a vůbec mi nepřekáželo, že G byl během dne koněm. Bylo to milé a krásné.

Autorky, jako vypravěčky, do příběhu trochu zasahují, ale to mi vůbec nevadilo. Nejvíce mi vadil překlad jména Jany. Nepřekládala bych ho, protože se tam vůbec nehodilo. Ponechala bych originální jméno Jane.
Ke konci příběhu mi to už přišlo dlouhé a zbytečně natáhnuté. Klidně mohla být kniha o kousíček kratší. Jinak to byla krásná pohádka pro young adult.

Hodnocení 4/5
Má lady Jane

Nevím, jestli jsem vás dnes nějakou knihou zaujala, ale jsem ráda, že jsem vystoupila ze své komfortní zóny a zkusila si přečíst i jiný žánr. Byla to příjemná změna.

Zvyknete číst různé žánry nebo se držíte jen jednoho?
SHARE:

4 komentáře

  1. Z tvých knih jsem tentokrát nečetla ani jednu. A i když vypadají sympaticky, nevím, zda bych po nich úplně sáhla. Ale jsem ráda, že tobě se vesměs hodně líbily.

    Ketrin ~ Vnímej blog

    OdpovědětVymazat
  2. Nevím zda bych po nich šáhla, ale je vidět, že se ti docela líbily. :))

    OdpovědětVymazat
  3. Z knih opět žádnou neznám, tak moc děkuji za rozšíření obzorů!

    OdpovědětVymazat
  4. Upřímně mi řekni, jak stíháš přečíst tolik knížek za jeden měsíc? :D Máš můj obdiv a je to skvělé! :))

    OdpovědětVymazat

Doufám, že se vám článek líbil a děkuji za každý komentář.

BLOGGER TEMPLATE CREATED BY pipdig