Přečteno za prosinec 2022

Přeji pěkný den.

Přináším vám pravidelný měsíční článek na téma přečtených knih za minulý měsíc. Většinou se mě ptáte, jak je možné tolik knih přečíst, ale není to nic těžkého. Kromě večerního sledování televize si raději lehnu ke knize a tak si každý večer čtu.

V prosinci jsem si ke čtení vybrala jednu dost šílenou sérii od autorky Amo Jones. Podařilo se mi získat knihu na spolupráci a taky jsem stihla přečíst jeden dokonalý vánoční příběh. Tak pojďme na to.

Knihu Stříbrná labuť napsala novozélandská autorka Amo Jones a řadí se mezi erotické romány. Je to první díl ze série Elitní klub králů.

Po zločinu své matky se Madison i s otcem přestěhují na nové místo do Hamptons. Madison začíná chodit do školy na Riverside. Doufá, že tam začne s čistým štítem, ale neustále poutá pozornost desítky drsných kluků, kteří patří do elitního klubu králů. Teda hlavně jejich vůdce, Bishopa. Madison jednoho dne zvedne telefonát se skrytým číslem a ocitá se ve velkém nebezpečí, protože hra právě začala... Nastupte do kolotoče lží, tajemství, intrik a velkého nebezpečí.

Příběh nás přenese do studentského života bohatých teenagerů, kde to víří alkoholovými večírky.

Bohužel mi tu k srdci nepřirostla žádná postava. 

Madison jsem vůbec nerozuměla. Kdyby se někdo ke mně choval tak, jako ti kluci k ní, určitě bych to někomu řekla a utíkala od nich co nejdál.

Vůbec jsem nechápala o co králům šlo, když se o Madison začali tak zajímat. Evidentně před ní něco tajili a nikdo jí nechtěl nic říct. Vypadalo to, že všichni něco ví, jen Madison a čtenář je úplně mimo. Potom mi to už přišlo zdlouhavé a otravné, když jsem nevěděla o co Bishopovi jde. Měla jsem sice jednu myšlenku, ale dlouho jsem čekala, než jsem se dozvěděla více. V podstatě to bylo až na konci a o moc moudřejší jsem z toho nebyla, takže jsem musela hned sáhnout po dalším díle.

Tohle byla úplně šílená a dost zvrácená jízda, ale... Příběh mě pohltil natolik, že jsem se nedokázala od něj odtrhnout. Autorčin styl psaní je úplně jiný. Ještě jsem nic podobného nečetla a docela jsem na to koukala, takže si myslím, že její knihy určitě nesednou každému.

Hodnocení 3,5/5

Knihu Polámaná loutka napsala novozélandská autorka Amo Jones a řadí se mezi erotické romány. Je to druhý díl ze série Elitní klub králů.

Kniha navazuje na předchozí díl. Madison teda už ví, kdo vlastně je. Konečně se dala s Tatum na útěk. Jenže elitním králům se utéct nedá.

Díky zábleskům z minulosti se dozvídáme, co se Madison, v dětství, stalo. Zradili ji ti nejbližší, kterým věřila a pomalu jsem jí začínala rozumět. Jak jejímu chování, tak počátečnímu utápění v alkoholu, i když ten samozřejmě nikdy nic nevyřeší. Věří jen sama sobě a postupně odhaluje tajnosti, které jí nikdo nechce říct. Čím víc toho ví, tím víc se dostává ještě do většího nebezpečí. A tak nastává otázka, byla Madison někdy v bezpečí?

Líbil se mi vztah mezi Madison a Tatum. Jejich přátelství bylo silné a krásné, i když se ještě moc dlouho neznaly.

Ani v tomto díle jsem si nevytvořila k postavám žádný vztah. Jediný, kdo mi tu přišel trochu sympatický, byl Nate. Bishop byl úplný de*il. Jeho chování k Madison bylo hrozné. Obzvlášť jeho donucovací technika, když chtěl něco vědět.

Ke konci se Madison dozvěděla krutou pravdu, kterou si myslím, že jí měl říct někdo úplně jiný.

Děj v knize mi neseděl k tak nízkému věku nejhlavnějších postav.

I přes to všechno jsem se od příběhu nedokázala odtrhnout. Ještě nikdy jsem nic takového nečetla. Opět to bylo šílené a zvrhlé. Tahle série je jako droga a já opět musela ihned sáhnout po dalším díle.

 Hodnocení 4/5

Knihu Šepot mrtvých napsala novozélandská autorka Amo Jones a řadí se mezi erotické romány. Je to třetí díl ze série Elitní klub králů.

Po krátké rekapitulaci příběh pokračuje tam, kde skončil předchozí díl. Nic není tak, jak se na první pohled zdálo.

Hodně se tu dozvíme o Madison a její minulosti. Madison konečně ví, co chce. Nebo teda, spíše, kterého chce.

Dočkala jsem se i kapitol z Bishopova pohledu. Ty mi dost chyběly a možná proto jsem si k němu, v minulých částech, nedokázala vytvořit žádný vztah.

Jejich svět byl temný, krutý a zvrhlý. Všechny postavy tu byly z bohatých rodin, přesto jim něco chybělo. Rodina. A tak si ji vytvořili sami. Rodina totiž není jen o pokrevnosti, ale o tom, kdo vás podrží i v té největší nouzi.

Všimla jsem si, že autorka doteď, při popisování intimních scén, dost často opakovala jednu stejnou frázi, ale potom přestala.

To, co se před koncem událo mě nijak nechytlo za srdce. Neuvěřila jsem tomu příběhu a nedokázal mě vtáhnout. Přišlo mi to dost nereálné, což je vlastně všechno v téhle sérii, ale prostě mi tam něco chybělo, aby to na mě víc zapůsobilo. Někteří byli zranění, ale potom byli úplně všichni v pohodě. Teda kromě těch, co umřeli. No, i tak má zvědavost zvítězila a nutila mě číst dál. Závěr knihy byl, pro mě, docela překvapivý a tak jsem hned sáhla po pokračování.

Hodnocení 3/5

Knihu Malum, část první, napsala novozélandská autorka Amo Jones a řadí se mezi erotické romány. Je to čtvrtý díl ze série Elitní klub králů.

Přiznám se, že jsem trochu váhala, jestli mám dál pokračovat ve čtení téhle série, ale nakonec jsem neodolala a nelituji toho, protože tenhle díl mě bavil, zatím, asi nejvíc.

Je to příběh o Tillie a Nateovi. Dozvíme se tu něco málo z jejich dětství a taky to, k čemu se králové, dříve s Katsií, zavázali. Nezáviděla jsem Tillie situaci, do které se dostala.

Nate je v tomhle díle tak strašně krutý, i když se mi hodně líbilo, jak se stará o svou malou dceru. Jenže potom jsem Nateovým pocitům moc nerozuměla. Proč byl na Tillie takový? Vždyť se to stalo oboum a Tillie za to nemohla.

Jejich svět je nebezpečný a hry, co hrají jsou dost zvrácené. Přišlo mi, že všichni všechno vědí, jen já, jako čtenář, a holky se pravdu postupně dozvídáme. Ze všech králů jde hrůza a i když byli sebevíc přitažliví, mě nechávali chladnou.

Konec byl opět plný zvratů a musím uznat, že autorka umí ukončit knihu tak, že budete chtít okamžitě sáhnout po dalším díle.

Hodnocení 5/5

Knihu Malum, druhá část napsala novozélandská autorka Amo Jones a řadí se mezi erotické romány. Je to již pátý díl ze série Elitní klub králů.

Příběh plynule pokračuje tam, kde skončila první část.

Tillie vězní na Perditě. Proč ji tam drží se, v průběhu čtení, dozvíme.

Nate mi přišel, v první části, docela sympatický, ale tu se mé pocity změnily. Vůbec jsem nechápala, jak ho mohla Tillie milovat. Jeho nálady se měnily, jako na horské dráze, i když později jsem mu trochu začínala rozumět. Obzvlášť, když byl tak majetnický a žárlivý.

Ano, bylo jim hodně ublíženo, ale Tillie za to vůbec nemohla. Oba tak touží po pomstě, podaří se jim?

Tillie byla stejně zvrácená, jako oni. Tu vlastně nikdo nebyl "normální". I když, co se v dnešním světě dá považovat za normální? Každý má jinou míru.

Opět v příběhu najdeme spoustu tajemství. Bylo to zvrácené a tak jiné, že jsem se od příběhu nedokázala odtrhnout.

Autorka umí jednotlivé části ukončit tak, aby vás nalákala na další díl. Stejně tak tomu bylo i tady, ale cítila jsem, že toužím nahlédnout zase do jiného příběhu a tak jsem se rozhodla, že si od této série na chvíli odpočinu a do dalších dílů se pustím zase někdy jindy.

Hodnocení 5/5

Knihu Moje vina napsala argentinská autorka Mercedes Ron a řadí se mezi romány pro ženy.

*Velmi pěkně děkuji Knihy Dobrovský za poskytnutí knihy k recenzi.*

Noah se musí se svou matkou přestěhovat ke svému nevlastnímu otci a jejímu novému bratrovi. Ani jednoho z nich nepozná a vůbec se jí tam nechce. Zjišťuje, že její nevlastní bratr není jen kretén, který představuje vše, před čím doteď, v životě, utíkala, ale je to sexy kretén. Vůbec nechápe, jak se do něj mohla zamilovat?

Tuhle knihu bych zařadila mezi hate to love příběhy. Anotace moc nezvyknu číst, takže mě mile překvapilo, jakým směrem se příběh začal vyvíjet a neskutečně jsem si ho užila.

Nicholas vedl dvojí život. V tom jednom byl dokonalý a slušný syn svého otce a v tom druhém se kolem něj točilo vše nebezpečné. Alkohol, drogy, násilí, nelegální závody... Bylo nebezpečné se do jeho světa dostat a Noah do něj nechtěl zatáhnout.

Nicholas, stejně jako Noah, nebyl moc nadšený z toho, že se k nim nastěhovaly v podstatě dvě neznámé ženy, ale nesl to mnohem lépe. Přeci jen byl doma. Nick byl někdy opravdu kretén, ale postupem času se ukázalo, že nebyl až tak špatný a já si ho dokázala oblíbit.

Noah totiž taky nebyla "nejsvatější" a dobře ho provokovala.

Neskutečně mě ti dva bavili, i když se nenáviděli. Líbilo se mi, jak se jejich vztah postupně vyvíjel. Měli před sebou nějaké tajnosti a démony z dětství, o kterých nechtěli, aby se ten druhý dozvěděl. Oba jsou úplně jiní, ale nakonec zjistí, že mají dost společného.

Trochu mě štvalo, že jsem dlouho nevěděla, co se Noah, v minulosti, stalo, protože to bylo vždycky spouštěčem jejího odmítavého chování vůči Nickovi a já jsem si tak moc přála, aby si k sobě našli cestu. Nicholas se opravdu snažil a líbilo se mi, jak se postupně měnil.

Potom, jak jsem zjistila, co se Noah stalo, nedokázala jsem pochopit, že je někdo něčeho takového schopný?!

Autorka má skvělý styl psaní. Bylo to čtivé a příběh mě bavil. Usmívala jsem se, plakala, ale taky byla napnutá a zvědavá, jak všechno skončí.

Hodnocení 4,5/5

Knihu 24 dní do Vianoc napsala slovenská autorka Michala Ries a řadí se mezi romány pro ženy.

Nina si po nechtěném vyslechnutí rozhovoru neznámé dvojice uvědomí, že nežije tak, jak by chtěla. Rozhodne se to změnit v ten nejkrásnější čas, o vánocích. Chce zpět tu Ninu, kterou dříve byla a tak si vytvoří adventní plán. Každý den plní jeden úkol, který jí dopomáhá k tomu, aby byla opět sama sebou. Do cesty se jí připlete přitažlivý cizinec. Mohl by to být její nejkrásnější vánoční dárek. Teda pokud bude dost odvážný na to, aby si ji zkrotil. Podaří se Nině splnit všechny úkoly? Najde samu sebe?

Nina byla bláznivá, ale úžasně bláznivá.

Dominika jsem obdivovala. Já být na jeho místě, hned na začátku bych vzala nohy na ramena a utíkala, co by mi síly stačily. Ale Dominik? Ten ne. On se zachoval, jako správný chlap. Neutekl a byl Nině, po celou dobu, její velkou oporou. A stejně jako Dominik i my bysme si z Niny měli vzít příklad.

Vánoční příběhy sice moc nečtu, ale jsem ráda, že jsem udělala výjimku, protože tahle kniha je nejkrásnější vánoční příběh, který jsem kdy četla. Bylo to vtipné, bláznivé, dojemné, romantické a trochu smutné. Už dlouho jsem se u knihy tak nesmála a přiznám se, že mi i slza ukápla. Knihu řadím mezi top vánoční příběhy a nějak mi chybí hvězdičky na její dostatečné ohodnocení.

Hodnocení 10/5

Schválně, kdy naposledy jste řekli svým blízkým, že je máte rádi? Nebo udělali jste někdy něco bláznivého?